Klára

ROZDÍL MEZI HLAVOU A SRDCEM

Slečna Klára přišla na terapii po tom, co podvedla svého přítele. Nevěděla, jak se s tím vyrovnat, a cítila, že musí v životě něco zásadního změnit. Při rozboru pocitů si uvědomila, že je ve vztahu spíše z lítosti, kterou k němu cítí. Měla pro něj velké pochopení, protože podobnou lítost sama zažila. Do svého nového objektu se ale zamilovala na první pohled. Kdyby se mohla rozhodnout mezi hlavou a srdcem, věděla by hned.

Během terapie jsme se dostali k jejímu dětství, konkrétně do období, kdy se jí narodila mladší sestra. Klára se cítila odstrčená a toužila se s ní pomazlit, ale matka jí v tom bránila, aby jí neublížila nebo ji nerušila. Klára byla doslova na druhé koleji a uzavřela se. Její nenávist k sestře byla ještě umocněna matčinými slovy, že je starší a musí dát malé sestřičce prostor.

V rámci terapie jsme se dostali k této frustraci a Klára si mohla „vydupat“, co chce od mladší sestry a matky. Chtěla si ji pochovat a pomazlit se s ní. I když matka byla zpočátku nedůvěřivá, Klára ji ujistila a nakonec se jí podařilo pomazlit se se sestřičkou, aniž by jí ublížila. Tím získala příležitost ji poznat a uvědomit si, že ji má ráda. V tu chvíli se nenávist rozplynula, a Klára viděla ve své sestře úžasné miminko. Matka jí poté dovolila zapojit se do péče a Klára měla více prostoru a času také s ní.

Závěrem se Klára naučila, jak si uspořádat vztahy podle svých potřeb, a už se nemusela uzavírat do sebe. Po terapii si po dlouhých letech urovnala vztah se sestrou a rozešla se s přítelem. Začala se řídit svým srdcem, nikoliv lítostí.